RAKOUSKO – Totes Gebirge (22.9. - 25.9.2006)

 

 

Sestava: Milan Světlý, Vašek Lopata, Ilona Ubryová, Meryl

Doprava: autem z Plzně kousek pod Salzburk na jakési parkoviště pod horama kam se dalo vyjet po úzké silničce

Ceny:  Ceny potravin a všeho ostatního v Rakousku asi každý zná to nebudu rozebírat

Ubytování:  v horských chatách – většina chat je vybavena hromadnou turistickou nocležnou včetně sušárny na mokré věci a boty

                                                     ceny jsme neměli možnost moc porovnat ale tam kde jsme bydleli my tedy na Hochmölbing Hütte

                                                     stála jedna noc 13 Euro na osobu, členové Alpského klubu turistů platili 7 Euro. My taky jelikož jsme vytáhli karty

                                                     Klubu českých turistů. Podle letáčku KČT je na této chatě mají znát ale tvářili se že je vidí prvně. Nicméně 7E.

Mapy: mapy lze sehnat bez problému asi tak jako u nás naše mapy

Značení cest: Bílý pruh mezi dvěma červenými

Jazyky: Němčina no a anglicky jsme to na ně taky zkoušeli :-)

 

FOTOGALERIE - ZDE

 

 

1. den - 22. 9. 2006

     Cesta se hned zpočátku pěkně zkomplikovala, jelikož normálně jezdíme vlakem nebo busem, tady jsme hodně vyjímečně chtěli použít auto. Nejprve mého Nissana, který snad neměl za 8 let závadu, ale už za Ejpovicema se z něho ten den podivně kouřilo. Zjistili jsme že kape olej. Vrátili jsme se do Hůrek k Milanovi a vyměnili vozy, přeskládali všechno, což byl vrchovatý kufr věcí. Pojali jsme tuto akci trochu hudebně, takže krom běžného vybavení na hory, jako úvazky, karabiny a sedáky jsme ještě táhli 2 kytary a banjo.

    Druhé auto bylo vytrvalejší, přesto že to byla Fábie a kapání oleje se nepředpokládalo, dojeli jsme pouze do Železné Rudy na hraniční přechod. Elektricky stahované přední okno vypovědělo službu a zůstalo otevřené dokořán. Takto nešlo nechat auto pod horama, takže jsme se již potřetí ten den podívali do Hůrek a první noc místo v Alpách strávili v Brdech u Milana doma.

                

2. den - 23. 9. 2006

     Brzy ráno za svítání jsme vyrazili. Další Fabie a do třetice všeho dobrého. Tentokrát vše dopadlo dobře a někdy před polednem jsme vystoupili na parkovišti pod horama. Naložili jsme na sebe bágly a kytary což byl docela mrsk a vyrazili směrem na Hochmölbing Hütte. Zhruba po 3 hodinách nepříjemného stoupání jsme byli konečně před cílem. Již z dálky jsme slyšeli zvuk tahací harmoniky a hlahol rakouských lidovek. Asi nejsme jediní kdo tahá do hor hudební nástroje. Sedli jsme před chatu a dali úvodní pivko. Večer byl daleko ale na tůru už bylo pozdě, tak jsme si pouze vylezli na protější kopec vyfotit chatu a udolíčko z výšky a vrátili jsme se k chatě. Večer jsme nenápadně v hospůdce v přízemí naladili nástroje a trochu nesměle zahráli pár českých country a folkových věcí. zpívali jsme samozřejmě česky, takže jsme čekali spíš zápornou reakci, ale rakušáci se ukázali jako velice přátelští a naprosto v pohodě. Velice se jim to líbilo a dokonce nám na stole přistálo několik kořalek. To bylo pro nás až skoro překvapení.

 

3. den - 24. 9. 2006

     Vstali jsme a vyrazili na naplánovaný okruh. Nastoupávali jsme směrem na hřeben vedoucí k vrcholu Hochmölbing a fotili si protější hřeben s nejvyšší horou této oblasti vrcholem Warscheneck. Počásí nám přálo celý den bylo nádherně slunečno, takže bylo vidět dodaleka, hezky se vyjímal ledovec Dachstein a další vrcholy které jsme si netroufli pojmenovat bez mapy. Přešli jsme hřeben a sklesali do jakéhosi údolí, kde se cesta trochu změnila, byla plná závrtů a jeskyněk, přibylo hodně vegetace, stromů, a bylo slyšet troubení jelenů kteří byli právě v říji. Cesta vedla kolem malé téměř trampské chaty Luckerhütte. Dále se stáčela směrem zpátky, takže jsme vlastně udělali takový pěkný okruh. Večer na chatě jsme opět hráli a dokonce jsme si vyhráli na večeři. Plněný knedlík uzeným masem by byl pro nás finančně dost nóbl, takže jsme si docela pochutnali a byli rádi že si nemusíme trapně tlačit hlavu konzervou Májka. Večer nás místní lákali pořád na terasu abychom poslouchali „Hirše“. Jelenů bylo opravdu hodně, jak jsem zjistil, to co mě předchozí noc vzbudilo svým hlukem nebylo bučení stáda krav vedle chaty, ale stáda jelenů kteří chodí až téměř k chatě.

 

4. den - 25. 9. 2006

     Zaplatili jsme za ubytování 7 Euro, těžko říct jestli slevu ze 13 Euro jsme dostali díky hudební produkci, nebo proto, že jsme členy Klubu českých turistů, který by tam měl být leckde tolerován a brán jako průkaz klubu Alpinistů. Díky tomu že se nám na startu 2x porouchala auta a dorazili jsme tedy o den dýl než jsme chtěli jsme už nestihli plán druhého dne, což byla jedna místní ferrata, kvůli které jsme táhli sedáky a úvazky ale bohužel se nedalo nic dělat, do čech bychom přijeli příliš pozdě. Sešli jsme tedy stejnou cestou zpátky k autu a kolem 5 hodiny odpoledne jsme byli zpátky v Plzni.

 

FOTOGALERIE - ZDE